Můj příběh

 

Jsem maminka tři dětí a znát mě můžete pod značkou Teddy bear, která šije dětské originální oblečení. Mám mnoha leté zkušenosti s šitím a vším co k němu patří. Mám svou útulnou dílničku plnou krásných látek vše možných vzorů a barev a můj pracovní stůl obývá hned několik šicích strojů…. Ale vždy tomu tak nebylo
Před třemi lety jsem stála před bytem ve kterém jsem bydlela se svými dětmi a manželem. V jedné ruce stroj a v té druhé igelitovou tašku s pár drobnostmi . Ze dne na den se ze mě stal doslova bezdomovec a já musela svůj život začít budovat od samého počátku. Byla jsem to zase jen já a můj stroj a později jsem velmi ocenila zkušenosti které jsem v předchozích letech nasbírala.
Vrátím se teď ještě o pár let dříve před touto cestou a to do doby kdy se mi narodil syn. Co si pamatuji v dětství mě úplně nejvíc fascinoval maminky šicí kout a tajně jsem tam sedávala a prohlížela si se zatajeným dechem staré Burdy a obdivovala tu krásu a schopnost něco takového vytvořit.
Krátce po narození syna se dostavila touha tvořit a to tvořit pro děti. Dodnes netuším kde se vzala ta první myšlenka že prostě budu šít, ale najednou tam stál MŮJ PRVNÍ ŠICÍ STROJ…. koukám na něj a on zase na mě. Byla to láska na první pohled a já věděla, že je to láska na celý život.
Při koupi svého prvního stroje jsem vůbec nevěděla čím se řídit, na co si dát pozor co je užitečné a co je naopak zbytečné tehdy jsem si stroj vybrala podle intuice. Další dva roky jsem se s ním seznamovala. Ano opravdu mi to metodou pokus a omyl trvalo celé dva roky a bývala bych byla velmi ocenila podrobný popis a návod jak se strojem zacházet, jak vůbec začít šít a čím začít. Byly chvíle kdy jsem vzteky brečela, třeba protože jsem špatně natáhla nit a ona se mi neustále trhala, nebo když jsem si koupila levné řezací kolečko a ono se mi při prvním pokusu uříznout látku rozpadlo a nebo nůžky koupené v IKEA s kterými se po měsíci nedalo nic ustřihnout atd..
Nevzdala jsem se. Jiskřičky v očích dětí mi prostě stály za ty probdělé noci, za ruce bolavé od špendlíků nebo špatných rádoby Krejčovských nůžek….
Najednou to všechno tak nějak šlo a skoro bych i řekla že samo a právě v té době jsem si prošla velkou životní zkouškou a z toho co jsem si za ty roky nasyslila mi zbyl jen ten stroj.
Na celý jeden rok jsem šití opustila, utápěla se v depresi a má životní situace byla více než k pláči.
Jednou mi někdo řekl že ruční práce jsou skvělým lékem na depresi a prevence před Alzheimer.
A tak jednoho dne stalo že jsem opět seděla před svým strojem. Koukám na něj a on zase na mě. Odpustil mi a právě díky jemu jsem vybudovala Teddy bear. A mé zkušenosti z předchozích let? Byla jsem za ně vděčná, ušetřila jsem spoustu peněz protože už jsem věděla jaké nůžky, řezací kolečko nebo nitě si koupit.
Díky tomu se zrodil nápad své zkušenosti a poznatky sdílet s ostatními. A vzniklo pár kurzů pro začátečníky. Aktuálně se zabývám hlavně rodinou, protože děti už nemám dvě, ale tři a brzy čtyři 😉.
Zde na eshopu najdete kousky ušité skladem a časem i články z mé šicí dílny a našeho života se 4 dětmi.